You are here
Jak být dobrým partnerem
Když jsme před pár měsíci bilancovali, co se nám ve firmě Integoo podařilo a na co jsme hrdí, nebyl na prvním místě úspěšný růst firmy, a to přesto, že rok 2010 se po všech stránkách povedl. Dokázali jsme realizovat velké unikátní projekty v České republice i v zahraničí, zvýšili obrat i počet zaměstnanců a definitivně potvrdili, že náš obchodní model je správný. Ale přes to všechno nás mnohem více potěšilo, kolik lidí nám v poslední době řeklo, že s námi rádi spolupracují.
Nedalo mi to, abych se nezamyslel nad tím, co způsobuje, že je příjemné s někým pracovat a rád bych této příležitosti využil a podělil se s Vámi o své pocity a závěry.
Především máme to štěstí, že pracujeme pro lidi, kterých si můžeme i lidsky vážit. Potom není těžké získat a udržet ten základní postoj, kdy úcta a uznání zákazníka nebo partnera jsou pro nás minimálně tak důležité jako dosažení obchodního cíle. Pro mne a pro některé mé kolegy bylo právě tohle jedním z hlavních důvodů, proč jsme se před několika lety rozhodli nepokračovat v kariéře v korporátním světě.
To by však samo o sobě nestačilo, v prostředí, kde se pohybujeme, si uznání musíte zasloužit. A to vyžaduje tvrdou práci, spolehlivost a profesionalitu.
Spolehlivost. Nejde jen o to, že je zapotřebí dodržet vše, co je uvedeno ve smlouvě, což je samozřejmost. Jde o odhodlání skutečně si stát za vším, co slíbíme (třeba i neoficiálně) a na co náš partner spoléhá. A také o to, abychom neslibovali ani nenaznačovali věci, které bychom nemohli splnit.
Profesionalita. Setkal jsem se mnohokrát s tím, že výborné vztahy byly pokaženy, když někdo neuměl dobře svou práci a snažil se využít přátelství jako omluvu. To ničí vztahy. I když nejsme dokonalí, snažíme se být co nejlepšími profesionály a dělat svou práci nejen dobře, ale skvěle, a vybíráme si spolupracovníky, kteří mají stejnou ambici.
Vedle toho je samozřejmě zapotřebí neztrácet ze zřetele, že na druhé straně stolu nesedí jen ředitel či specialista, ale také člověk, který má rodinu, zájmy, občas i obavy a řeší ty stejné věci, které řeší každý z nás. I když někdy musíme dělat nepříjemná rozhodnutí, můžeme a musíme si udržet určitou míru vzájemné úcty a obyčejné lidské sounáležitosti.
Jak vidíte, není to žádná věda. Uvědomujeme si, že i když dodáváme a řídíme stroje, sami stroje nejsme. Večer nechceme přijít domů vystresovaní, ale s tím, že jsme dělali něco, co někomu pomohlo a co nás bavilo.
Přeji Vám, aby i Vás Vaše práce těšila,
