Jeden z příštích impulzů pro skokový rozvoj podnikové informatiky bude souviset s řízením fyzické bezpečnosti. Hlavními tématy budou automatizace činnosti ostrahy, integrace technologií a využívání informací z bezpečnostních zařízení pro zefektivňování běžných činností, jako jsou výroba nebo obsluha zákazníků. To bude znamenat další nároky na podnikové IT a příležitosti pro konzultační firmy, integrátory a další dodavatele informačních technologií.

Bývaly doby, kdy řízení fyzické bezpečnosti nemělo s informatikou mnoho společného. Mříže v oknech, správně rozestavěné hasicí přístroje a uzavřený televizní okruh, z nějž se obraz nahrával na pásky, které se ukládaly do trezoru. Podnikový informatik byl občas požádán, aby s něčím vypomohl, ale v zásadě hlavně proto, že byl technicky nejzdatnějším člověkem, který byl po ruce. Bezpečnost nebyla jeho doména. Od těch dob se situace dramaticky posunula. Ve většině organizací najdete společnou datovou síť a jediný systém zálohování dat. Na čidla, kamery a další bezpečnostní zařízení je možné pohlížet jako na další periferie. A změnil se i způsob práce a požadovaná kvalifikace dodavatelů. S určitou nadsázkou bychom mohli říci, že ten, kdo instaluje bezpečnostní zařízení, je v podstatě IT specialista zaměřený na specifické otázky bezpečnosti.

Ale to vše je teprve začátek sbližování fyzické bezpečnosti a IT. Pro podnikové IT to bude znamenat dramatický nárůst složitosti. Do IT infrastruktury budou zapojena nová zařízení, do systémů budou integrovány nové zdroje dat a informatici se budou učit nové věci. Ale jak to v podobných situacích bývá, přinese to také nové příležitosti pro interní IT oddělení v podnicích i pro jejich systémové integrátory. V podobných přelomových situacích se také stává, že skutečný vývoj postupuje pomaleji, než říkají prognózy. Zdržme se tedy odhadů, jak rychle se přístup, který se dnes prosazuje na letištích nebo v bankách, stane běžným i třeba ve výrobních podnicích, a shrňme hlavní změny a požadavky.

Řízení kapacity datových sítí v budovách. Požadavek, aby byl po sítích přenášen i obraz z kamer, už začíná být samozřejmostí. I když moderní kamerové systémy pracují se značnou kompresí obrazu, přesto to přináší radikálně vyšší nároky na přenosovou kapacitu a schopnosti IT pracovníků nastavovat a udržovat takové sítě.

Kapacita paměťových zařízení. I zde je zapotřebí počítat s řádově většími objemy dat. Obraz z kamer zabírá kapacitu úložišť, navzdory vší kompresi. Stačí si uvědomit, že některé současné bezpečnostní IP kamery pracují   v HD rozlišení, že takových kamer mohou být v podniku desítky nebo stovky a že často je zapotřebí archivovat obraz ze všech kamer. Výhodou z hlediska IT je naopak možnost sdílet rozpočet s útvarem bezpečnosti. A jde-li o bezpečnost, investice se prosazují o něco snáze.

Správa řádově složitější a rozsáhlejší infrastruktury. Ve větších administrativních budovách dnes můžete najít tisíce připojených bezpečnostních bodů (kamery, vstupní kontroly, čidla na oknech, protipožární čidla apod.). A to nemáme na mysli silové ministerstvo, ale třeba banku. Podobně je tomu ve výrobních podnicích a stavbách dopravní infrastruktury. Každá řídící jednotka musí mít svou IP adresu, musí být možnost vzdáleného ovládání až do úrovně datového bodu, musí probíhat pravidelné revize a někdo musí odstraňovat poruchy. To klade úplně jiné nároky na správu než dosavadní počítačová a telekomunikační infrastruktura.

Základní orientace v bezpečnostních technologiích. Šéf podnikového IT ani jeho integrátor nemusí být expertem na detaily jednotlivých zařízení, ale bude stále obtížněji myslitelné, aby o oboru neměl ani základní přehled. Zkratky, které dnes IT specialisté běžně používají, jako ERP, CRM či DMS, budou rozšířeny o pojmy jako EZS (zabezpečovací systém), EPS (požární signalizace) či CCTV (kamerový systém). Stejně jako dnes každý zná SAP, Oracle, Lotus Notes a v ČR třeba ještě Software602, tak bude IT manažer blízké budoucnosti znát produkty typu Nextiva, Omnicast nebo Integra.

Integrace technologií. Bez on-line propojení a spolupráce různých bezpečnostních zařízení se v blízké budoucnosti neobejde nikdo. Technologicky pokročilejší organizace již výrazně postoupily a další je nepochybně budou následovat. Trend jednoznačně vede od řady různorodých bezpečnostních technologií ke kompaktnímu řešení s jednotným ovládáním. Dala by se zde použít analogie od původně zcela oddělených informačních systémů, kde uživatel musel přepisovat data z jednoho do druhého, k jednotné architektuře s integrační platformou. S desetitisíci připojených datových bodů a desítkami řídicích systémů to ostatně ani není možné řešit jinak. A složitost poroste.

Automatizace, tedy přechod od stavu, kdy desítky nekvalifikovaných strážných sledují obrazovky a doufají, že si všimnou narušení bezpečnosti, ke stavu, kdy vyhodnocuje a hlídá inteligentní systém. Takový systém je schopen detekovat události v kamerovém obrazu a v datech z čidel, vytvářet z nich smysluplné informace, vyvolávat poplachy a předkládat pracovníkům ostrahy obrazy z těch kamer, které jsou pro situaci relevantní. Významné je, že dokáže eliminovat falešné poplachy. Podobně zjednodušeno je i vyhledávání v záznamech – tam, kde bylo dříve zapotřebí procházet hodiny záznamů, stačí u dnešních špičkových systémů několik kliknutí.

Stačí připomenout, jak rychle probíhá automatizace manuálních činností v administrativě. Není důvod, proč by se měl tento trend vyhnout ostraze. Otázkou pouze je, jaká bude úloha podnikového IT útvaru. Zda bude tento trend iniciovat a spoluurčovat nebo zda bude pouze připravovat místo na serverech. Čímž se opět dostáváme k požadavkům na přehled o bezpečnostních technologiích.

Kde jsou požadavky na širší znalosti, tam jsou také nové příležitosti. IT manažer s vizí bude nejen tím, díky komu firma funguje efektivněji, ale tím, díky tomu je lépe zabezpečená. Pro dodavatele to zase bude znamenat nové projekty. Stačí zmínit manažerské informační systémy a datové sklady, které mohou být rozšiřovány o informace z bezpečnostních zařízení. Nemá smysl v nich uchovávat obraz z kamer, ale velmi užitečné mohou být výsledky tzv. „detekce v obraze“ – informace o tom, kdy projelo auto s určitou poznávací značkou, jak bylo naloženo, kdy se vytvořila fronta, jak dlouho vydržela zásoba materiálu. V současné době se tyto analýzy provádějí téměř výhradně z bezpečnostních důvodů, ale bylo by možné takto získávat podklady pro řízení výroby, vztahů se zákazníky, správu skladů nebo třeba účetnictví. O tom ostatně svědčí i nedávno uzavřené partnerství mezi firmami Verint a SAP. Je vidět, že si obě strany tyto příležitosti uvědomují.

Příležitosti se otevírají především těm firmám, které spojují implementace IT a manažerské konzultace. V rámci dnešních bezpečnostních technologií je totiž možné integrovat téměř vše a automaticky rozpoznávat téměř cokoliv. Bariérou zůstává návratnost a především využití těchto informací mimo oblast bezpečnosti. Co všechno by se mohlo dělat lépe a efektivněji, kdyby se tyto údaje správně využily? Zatím existují spíše jednotlivé příklady progresivních organizací z různých částí světa. Přes nesporné příležitosti bude tedy většina projektů nejbližší budoucnosti zaměřena na oblasti bezpečnosti a plynulost provozu. Ale to není málo.

Josef Sikyta,

Otištěno v časopise IT System, únor 2011